Velká daňová loupež

Nedávno se spojeným silám 63 novinářů z 30 různých zemí podařilo rozkrýt rozsáhlé podvody s daní z přidané hodnoty. Mezi fanoušky se jim také říká karuselové nebo řetězové podvody. Zajímáte-li se o podvody nebo o daně, můžete si o všem počíst na https://correctiv.org/en/top-stories-en/2019/05/07/grand-theft-europe/. Ale nezapomeňte se potom vrátit a dočíst tento článek. Psal jsem ho pro vás.

Pro pochopení všeho dalšího bych měl nejdřív vysvětlit, jakým způsobem stát vybírá DPH. Kdo to zná, ať následující dva odstavce přeskočí, aspoň nebude rozmrzelý z toho, že budu ignorovat spoustu výjimek a zvláštních situací.

Jak DPH funguje

Daň z přidané hodnoty je tzv. nepřímá daň - to znamená, že státu ji neodvádí ten, kdo je jí zatížený. Tato daň doléhá na každého, kdo kupuje zboží (nebo služby), ale státu ji odvádí prodávající. Takže když v samoobsluze uděláte nákup za 100 Kč, tak zaplatíte o 21 % víc (za některé věci jenom 15 %), takže 121 Kč, a samoobsluha pak těch 21 Kč pošle ministerstvu financí. A protože samoobsluha uvádí své ceny už včetně DPH, tak jestli si nečtete účtenky, ani si tuhle daň nemusíte uvědomovat. Pak vám musím gratulovat, a to hned dvakrát; k tomu, že máte tak vzrušující život, že nemarníte čas účtenkami, a pak také k tomu, že se dokážete zaopatřit za 121 Kč. Těm, co na účtenky nemají čas, protože nakupují několikrát denně, patří místo gratulací soustrast.

Z pohledu firem nakupujících a prodávajících zboží to vypadá takto:

Nakupující (B) zaplatí prodávajícímu (A) cenu zboží včetně daně. Chce-li tedy A dostat 100 Kč, musí od B požadovat 121. 21 Kč odvede státu a 100 mu zůstane. Pak ale bude B chtít prodat to zboží někomu dalšímu (C) za 200. Zase musí přičíst 21 %, takže si řekne o 242 Kč. Státu potom odvede rozdíl mezi daní kterou obdržel (42) a kterou zaplatil (21), takže 21 Kč. Výsledek je takový, že A a B poslali každý státu 21 Kč, ale pokaždé jenom předali dál to, co jim zaplatil další článek v řetězu. Celých těch 42 zaplatil C, ale kdyby zboží taky prodal dál tak by si je taky odečetl. Doopravdy platí vždycky až ten poslední, který neprodává dál, všichni před ním odvedou státu daň ze své "přidané hodnoty", tj. z toho, o kolik si navýšili cenu.

Podvody s DPH

Příležitost pro podvodníky se tu nabízí zejména když zboží překračuje hranice. Tady to totiž nefunguje tak, že by firma od daně obdržené při prodeji odečetla DPH zaplacenou při nákupu a státu poslala rozdíl. Příklad: nakupující, například firma z Německa, nakoupí zboží od firmy třeba z ČR. Zaplatí daň (v ceně) a česká firma ji odvede českému státu. Německá firma pak prodá zboží dál za cenu včetně DPH a celou tu daň odvede Německu. Nemůže si odečíst DPH zaplacenou při nákupu, protože tu nedostala německá, ale česká vláda. Místo toho dostane jí tu daň ČR prostě pošle.

Takhle je možné vyhnout se dani tím způsobem, že po nákupu zboží, když firma dostane daň zpátky, může ho pak prodat třeba za nižší cenu a vyšší zisk, když nějakým způsobem zmizí dřív, než je čas zaplatit DPH svojí vládě.

Pak tu máme čím dál populárnější systém nazývaný reverse charge, pomocí kterého se státy snaží karuselové podvody omezit. Spočívá to v tom, že při prodeji zboží přes hranice neodvádí daň prodávající, ale kupující. Pořád tu ale máme nějakou firmu, která má daň platit, a firmu, která ji dostane vrácenou zpátky. Ta první zmizí, druhá profituje. Mezi nimi je pak třeba několik mezičlánků, u kterých se jen nesmí prokázat, že za všemi stojí ti samí lidé.

Ti novináři zmínění na začátku o tom udělali docela pěkné video:

Co s tím?

Jednoduše - zrušme DPH. Přidám ještě jeden odkaz na video, omlouvám se, pro dnešek poslední, a dívat se na něj nemusíte, když se vám nebude chtít. Milton Friedman v něm mluví o tom, že pokud bude někde příležitost k zisku, najde se někdo, kdo se jí chopí, a o tom, jak se Velká Británie ze země pašeráků a lidí nerespektujících zákon stala zemí lidí dodržujících zákony a zemí nepodplatitelných úředníků. Jak? Se zavedením volného obchodu zmizel důvod pro pašeráctví a když nebyla nutná licence k podnikání, nebylo za co uplácet úředníky. Podobně dokud bude DPH, budou i lidé, co se budou vyhýbat jejímu placení, a kdyby se zrušila, okamžitě přestanou i karuselové podvody.

A nemáme daní dost? Platíme daně z příjmů i z nákupů a taky skoro při všech ostatních činnostech. Proč ze všech nevybrat jednu a tu nenastavit tak, aby pokryla vše, co nám stát zajišťuje? Možná proto, že bychom si pak uvědomili, jak moc vlastně platíme.

Já vím, že to není jednoduché, že kdybychom třeba zrušili DPH a místo toho zvýšili daň z příjmu, asi to nepomůže naší konkurenceschopnosti v zahraničí. Ale myslím si, že těch daní platíme víc, než bychom museli. Ve svých mladých naivních letech jsem si představoval, že vláda nějak naplánuje, co je potřeba lidem zajistit, a pak nastaví daně tak, aby to tak nějak zhruba vyšlo. Ale pak jsem si začal všímat, že politici říkají věci jako "letos se nám na dani podařilo vybrat...", jako by úspěch byl daný tím, kolik se vybere. To by znamenalo, že ideál by pro ně byl, aby státu šlo všechno a stát pak přiděloval. Různí lidé to v různých časech na různých místech zkoušeli a zatím žádný přesvědčivý úspěch. Pokud výsledky veškeré činnosti nějakého člověka patří někomu jinému než jemu samému, dá se tomu říkat jinak než otroctví?

Tady zatím skončím, dřív, než začnu být příliš emocionální. Jenom se vrátím k nadpisu tohoto článku, abych naznačil, že se nemusí vztahovat ke karuselovým podvodům.