Hot desking
Hot desking je model sdílení pracovního místa, kdy jedno pracovní místo je užíváno více zaměstnanci (Wikipedie)
Málokdo by asi přirovnal práci v korporátu k životu na lodi v 16. století. Korporáty obyčejně nenabízejí práci na čerstvém vzduchu a plavbu s jasným cílem. Pár společných znaků se tu ale najde, třeba stísněné podpalubí, despotický důstojnický sbor, phishing…
A taky hot racking. Na lodích nebylo moc místa, postele byly jen pro management, ostatní námořníci si mohli pověsit palandu, ale ne všichni zároveň, to by se nevešli. Jenomže to ani nebylo potřeba, vždycky měla část posádky službu a spát nemohla, takže jeden pelech mohli sdílet dva nebo i tři. Když jeden vstával, druhý uléhal do ještě teplého lůžka, a proto ten název - hot racking.
Dosud se tato praxe užívá na ponorkách a údajně i v některých věznicích, takže je přirozené, že si našla uplatnění i v moderním korporátním světě. Tam se také místa nedostává, ne sice, že by bylo potřeba tolik lidí k obsluze plachet a děl, ale proto, že za kancelářskou plochu se musí platit, což je v korporátních admiralitách značně neoblíbené. Akorát že se nesdílí lůžka, ale stoly, a proto se tomu říká hot desking.
Hot desking přináší do kanceláří prvek gamifikace, sportovního vzrušení a soutěživosti. To, co generace před námi znala ze závodních jídelen o poledních přestávkách nebo z parkovišť, to my můžeme mít každé ráno, když kroužíme kancelářemi a hledáme volný stůl. V lepším případě máme k dispozici rezervační aplikaci, takže místo úzkosti z toho, zda najdeme volné místo, můžeme se stresovat tím, že si musíme židli rezervovat předem. Taky to celý proces udělá demokratičtějším, každý má stejnou šanci urvat si lepší místo. Nejsou znevýhodňováni třeba rodiče, kteří vozí ráno děti do školek, a nemohli by tak být v kanceláři mezi prvními a vybírat si z lepších míst. Zároveň nás to zbaví poněkud elitářských privilegií, která požívají déle sloužící zaměstnanci, co už měli příležitost zabrat si nejžádanější kouty. Teď může za jejich stolem sedět kdejaký utřinos, jehož cigareta ještě stále doutná v koši před fakultou.
Dalo by se říct, že managementy firem jsou trochu rozpolceny v tom, co chtějí. Zaměstnanci by se měli setkávat v kanceláři, aby mohli spolupracovat, ale zase ne moc často, protože to by musel mít každý své pracovní místo, a za kancelářskou plochu se musí platit, a to je velice nepopulární koncept. Ta spolupráce pak samozřejmě trochu drhne. Taky proto, že kolega, se kterým byste mohli spolupracovat, pokud není doma, tak může být kdekoli jinde v budově. A že mají některé korporáty velké budovy. Lidé, kteří jsou zrovna náhodou pohromadě, se zase většinou moc bavit nebudou. Nevyplatí se totiž věnovat energii rozvíjení pracovních vztahů s někým, koho vidíme den. K nějakému sdílení nápadů nedojde, zbývá jen sdílet mikroby s kolegou, který používal stejné plochy den před námi. A to není málo. Hlavně v chřipkové sezóně.
Mimochodem, pamatujete ještě ty časy před pandemií, kdy do kanceláří chodili všichni a práce z domova byla téměř výhradně věcí soukromníků? Jak se to tehdy spolupracovalo! Každý měl na uších sluchátka, aby se co nejvíce odpoutal od okolního ruchu, a i s člověkem u protějšího stolu jsme si místo řeči raději psali. Bylo to jednodušší, než na něj mávat a poskakovat před ním, abychom upoutali jeho pozornost.
Empirie jasně dokazuje, že nestačí dát skupinu lidí na jedno místo, aby vznikla synergie, spolupráce a přidaná hodnota. Nefungovalo to dřív a nefunguje to ani teď s hot deskingem, práce je podobná, jenom si teď musíme každé ráno jako kancelářští nomádi hledat prostor k práci, vybalovat všechny své věci, nastavovat monitory, židli, rozmotávat klubka drátů, a odpoledne zase všechno balit. Jsme tu jen hosty, jako v nějaké kavárně s horší kávou a hodně špatnou obsluhou.
Vypadá to, že hot desking tu s námi nějakou chvíli zůstane. Pokud chtějí mít zaměstnanci korporátů možnost home office, a to většina asi chce, nemůže mít každý své místo v kanceláři, protože pak by bylo hodně míst volných. To by vypadalo hodně špatně, a už bychom si nemohli stěžovat na napjatý trh nemovitostí. Hot desking má nějaké nevýhody, jak jsem, doufám, v předchozích odstavcích lehce naznačil.
Můžeme si ale představit pár věcí, které by alespoň částečně některé ty negativní aspekty zmírnily. Nabízí se třeba:
- Skříňky na osobní věci, ať má každý nějaký prostor, který je jen jeho
- Aplikace k rezervaci míst, bonusové body za možnost rezervovat více míst pohromadě pro tým
- Dokovací stanice, aby se netrávil zbytečně čas nastavováním techniky
A pevně věřím, že jsou na světě komise, které vymýšlejí další možnosti, a ty budou implementovány, hned jak zbydou nějaké peníze v rozpočtu, které nebude možné utratit za zábavu pro management.
Nakonec ale buďme vnímaví k tomu, co nám náš korporát naznačuje. Nemáme v něm své pevné místo, nejsme jeho nutnou součástí. Jsme všichni nahraditelní. Nenechme si zlomit srdce a neberme ho příliš vážně. Život je někde jinde, radujme se z věcí, které nás čekají za obzorem, a svého korporátu si važme jako korábu, který nás k tomu obzoru přiblíží.