Experti pro moderní dobu

Za časů našich předků se říkalo, že expert je někdo, kdo přijel z větší vzdálenosti než padesát kilometrů. V moderní době, kdy fyzické vzdálenosti ztrácejí význam, korporáty vytvořily nový druh expertů, kteří mohou být místní.

Expertem může být někdo s bohatými zkušenostmi ve svém oboru nebo někdo, kdo umí mluvit tak, jako by zkušenosti měl. Ti druzí byli dříve chráněni vzdáleností, která zajišťovala, že je na místě, kde poskytovali své expertní konzultace, nikdo osobně neznal. Může trvat dost dlouhou dobu, než se ukáže, že člověk něčemu vůbec nerozumí.

Moderní experti sice nemusí být chráněni vzdáleností, vymysleli si ale nový druh krytí. Nepředstírají už zkušenosti z nějaké konkrétní oblasti, nýbrž se uchytí někde, kde se zkušenosti nepoznají. Na výběr mají obrovské množství metod a pracovních přístupů, o kterých sice nikdo moc neví, všichni manažeři ale znají jejich názvy a ví, že pomůžou značně zvýšit produktivitu jejich oddělení a částku jejich bonusu.

Kouzlo je v použití těch správných slov, která zní povědomě a vyvolávají matné tušení, že se za nimi skrývají hluboké myšlenky. Namátkou pár z nich:

Empowerment je úsilí dodat zaměstnanci odvahu činit samostatná rozhodnutí. Nadřízený přirozeně stále očekává, že jeho příkazy budou přesně plněny, ale zaměstnanec, který je dostatečně "empowered", za ně může nést zodpovědnost.

Agile software development spočívá v tom, že neexistují stálé týmy, ale lidé se sdružují do skupin podle projektu, na kterém právě pracují, ideálně bez jasného vedoucího. A neurčitost při plánování umožňuje flexibilní reakci na změny požadavků.

Manažer vyznávající management by wandering around se náhodně prochází po firmě a zastavuje se, aby se kohokoli zeptal, na čem zrovna pracuje, jak mu to jde, v jaké fázi se nachází jeho projekt, nebo jestli se chystá jít na vánoční večírek. Tím udržuje podřízené ve střehu neboť ti neznají dne ani hodiny, kdy se zjeví právě u nich. Na druhou stranu volí otázky tak, aby zaměstnanci nenápadně připomněl, že vlastně nemá tušení, jaká by měla být jeho náplň práce.

Všechny výše uvedené metody jsou skutečné, což je prokázáno tím, že mají svou stránku na anglické wikipedii. Opravdu se někdo živí tím, že říká manažerům, aby se procházeli. Ale souboj o nejhloupější expertní radu není pro slabé povahy.

Nechci říkat, že všechny ty nápady podobné výše jmenovaným jsou nesmysly. Často se za nimi schovávají hluboké myšlenky a přesně propracované postupy, jak dosáhnout úspěšného uplatnění oněch metod, a že nikdy dlouhodobě nefungují, může být chybou toho, že uvedení do praxe je příliš složité, než aby to bylo realizovatelné v korporátu.

Taky nechci označovat experty, specializující se na takové věci, za bezpáteřní parazity, obelhávající firmy v otázce svých schopností. Mnoho z nich ve skutečnosti upřímně věří ve svou prospěšnost.

Jak tedy žít v tomto novém světě, kde už neodhalíme diverzanta poté, co odjel do bezpečné (alespoň padesátikilometrové) vzdálenosti, ale ten může klidně žít dlouhou dobu mezi námi? Když se budeme soustředit na pozitiva, můžeme vidět přednost moderního experta v tom, že díky jeho kratšímu dojíždění má nižší uhlíkovou stopu. Jak by nám sám připomenul - je to CSR.